Druhý týden

Druhý týden uběhnul jako voda. Začal jsem nám hledat byt.

Kolega z Polska mě upozornil, že rakouští realitní makléři se ochotou nepřetrhnou. Určitě nepracují o víkendech, nejsou ale ochotní ani ráno, odpoledne a už vůbec ne večer. Kšeftů mají dost, tak se starat nemusí. A taková byla i moje první zkušenost. Měl jsem vyhlídnutých několik nabídek z internetu http://www.immobilien.net/. Zavolal jsem do první realitní kanceláře, ještě německy se slušně zeptal jestli mluví anglicky. Pak se mnou paní pět minut mlčela, nakonec mi dala číslo na kolegu, který anglicky mluví. Číslo neexistovalo.

Druhý den to bylo ještě horší. Na otázku, zda mluví anglicky, mi paní rovnou odpověděla že ne, a zavěsila. Chvíli jsem nevěřícně hleděl na hluché sluchátko. Pro další jednání jsem využil naší asistentku. Ona mi schůzky domlouvala, a pak už to bylo na mě.

Navštívil jsem jeden, dva .. tři, čtyři byty. K tomu jsem si byl obejít ještě tři další čtvrti, abych si udělal představu, jak to tam v okolí vypadá. Obrousil jsem si nožičky až ke kolenům, ale slušně jsem se zorientoval ve vídeňské MHD.

V práci jsem se setkal s několika novými kolegy, zúčastnil se dvou conf callů, a v pátek už se jsem nemohl dočkat něco češtiny.

P.S. komentáře jsem přepnul pro "kohokoli", takže se kvůli nim nemusíte registrovat. A piště mi nějaké, ať mám nějaký kontakt. Díky Bohumile.