sobota 18. srpna 2007

Třetí týden

Je to tak - už mám za sebou třetí týden! Myslím že další milníky teď budou tři měsíce, a pak první rok.

Třetí týden byl v práci velmi poklidný. K lidem, kteří již byli na dovolené, se přidali další, protože ve středu byl v Rakousku státní svátek. Když jsem se ptal cože je to za svátek, kolega rakušák mi vysvětlil, že svatá Marie byla - všuuuuuuch.. vzatá do nebe. Pak s kolegou polákem oba konstatovali, že od dob Husa to u nás stojí s náboženstvím za prd, a že kvůli tomu máme málo svátků. Vysvětlil jsem jim, že máme zase státní svátek na upálení Jana Husa. Když k tomu připočtu zbytek lidí na služebních cestách, byl jsem v kanceláři skoro sám.

Můj největší úkol je najít si byt. Takže i tento týden jsem zkoušel obvolávat realitní kanceláře. Ale tam byla situace podobná jako v naší kanceláři - většinou tam nikdo nebyl, nebo nepracoval. Obcházel jsem další čtvrti a ochutnával další piva (chtěl jsem ochutnat Zwettler, ale omylem jsem si objednal kvasnicový Zwickel a zkazil si střevní mikroflóru).

Ve čtvrtek za mnou přijela moje milovaná rodina! Přihasili si to Pendolínem, vystoupili každý s jedním leteckým kufříkem a přivítali mě tak bouřlivě, až mě porazili na zem. Tak jsme se tam váleli po nástupišti a těšili se, že se opět vidíme. Ubytovali jsme se v mém hotelu. Protože jsem si neuměl představit, jak do mého nudloidního pokojíčku přidají postele pro mojí ženu a dvě děti, objednal dvojlůžkový pokoj s přistýlkou a "babybet". Přišli jsme tam, chvíli na to koukám a trochu mi to připomíná mojí nudli. A skutečně pokoj je úplně stejně velký, akorát v něm není stolek, křeslo a skříňka pod televizi. Místo toho jej celý zastavili postelema tak, že se tam prakticky nedalo chodit.

Vybral jsem pár bytů do finále a šli jsme si jeden finálně vybrat. Ve čtvrtek jsme navštívili dva, v pátek tři. Favorit byl jasný hned od začátku. Teď už to bude jen vyjednávání o ceně. Přestože jsem dostal 1000 euro měsíčně na 100 metrový byt, nic takového dnes ve Vídni neexistuje. Asi se při náboru zapoměli s cenami v minulém století. Inu když ptáčka lapají..

4 komentáře:

Káča řekl(a)...

Jak že se jmenuje ten hotel? Imperial či co?
Pokoje jsou skutečně neskutečně malé.
Kolik tě to stálo? Doufám, že ti dali slevu (takzvané sardinkovné).
A ten snímek se všemi postelemi je unikátní. Takhle jste nebyli nabouchaní v pokojíčku ani vy všichni čtyři sourozenci.
Už abyste měli ten byt, pak budou jiné starosti, ale přeci jen trochu víc prostoru.

My jsme se měli o víkendu dobře, holčičky se naučily jezdit vestoje na skateboardu z kopečka směrem k ohništi. Áďa to sjiždí suveréně odshora dolů, Kristýnka skoro taky a Majda se snaží.
Teď máme s dědou zalehlé uši, protože vřískají celý den jak opice a my už na to nejsme zvyklí. Nicméně byl to zase jeden vydařený víkend.
Káča

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, moc pěkný pokojíček,aspon jte k sobě měli blízko. Ja nic nového, ale psal mi Michal,jestli může být v zahradnaku pred odjezdem, samozrejme muže, ale je to divny nemysliš?
cauky saša

Vídeňák řekl(a)...

To Kaca:
Hotel se jmenuje Karl, Franz, Josef a .. další pány si nepamatuju. A stálo to dost - 120 euro. Včetně snídaně. A děti ji nejedli. Mě snad trefí!!!

Vídeňák řekl(a)...

To Sasa:
Blízko jsme k sobě měli, ale já kterého vzbudí každý šust, jsem se moc nevyspal. Budu potřebovat další prášky na spaní.. :(