Myslím, že tímhle tempem pokračovat nebudu - ale přesto ještě den druhý.
První den jsme s kolegou, který stejně nastupuje a bydlí ve stejném hotelu, skončili na pivu. Šli jsme na jedno a skončili na třech. Nemít odpovědnost, že druhý den (doslova druhý den) musím dojít do práce, tak bysme asi ještě pár kousků přidali.
V práci jsem byl jeden z prvních, na což bych si měl dávat pozor, protože ještě nemám klíče. Pracovat na centrále mezinárodní korporace je zábava, ale o tom někdy jindy. Největší pruda je, že zatím nemám vybavené přístupy, klíče, počítač, telefon atd.
Včera mě vzal na oběd kolega (rakušák), ale do kantýny jsem musel přes recepci jako návštěva a on za mě zaplatil (protože nemám kartu). Dneska jsem se chtěl těmto útrapám (die Strapaze) vyhnout. Na oběd jsem šel do číny, a pak ještě do drogerie dokoupit si pastu. Začínám mít pocit, že je tu dráž..
V práci všichni zůstávají dlouho (žádný div, vzhledem k tomu kdy dochází). Takže jsem to zapíchnul v šest, jel na hotel dal si něco k jídlu a obhlídnul okolí. Zítra jedu na víkend domů.
Třídenní start je akorát - mám trochu otlačené boty z nových bot, ale ne rozedřené, cítím tlak na mozku z toho, že všechno je jinak, ale hlava mě nerozbolela.
Příští týden už bude sedmidenní.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat