Na letišti se na mě jak vosy sesypali taxikářští mafiáni. Od nikoho z nich jsem se fakt okrást nechtěl nechat, ale do města jsem potřeboval. Tak jsem odmítnul ty nejagresivnější a vzal jsem jednoho až venku. Řekl že mě sveze za 180, slíbil jsem mu 150.
Doprava mě znovu překvapila. V letadle jsem strávil asi dvě hodiny, v taxi taky. Poměrně brzy jsme najeli do ultimátní zácpy. Viděl jsem dodávky jezdit po chodníku. Můj řidič si dlouhou chvíli krátil telefonováním. Já jsem si vyndal notebook a pracoval na prezentaci.
K obědu jsem ochutnal nové pivo - Černikovske. Měli i Staropramen, ale kdo by si ho dával v Kijevě, že jo. Nebylo marný, ale ani vynikající (3).
Ještě jedna poznámka k taxislužbě. Z kanceláře do hotelu mě cesta stála 25. Druhé ráno jsem před hotelem hledal taxi a nabídli mi svezení zpět do kanceláře za 150. Když jsem podotknul, že takovou cenu se jezdí na letiště, vysmáli se mi, že na letiště se jezdí za 300, a abych nezapomněl že jsem před hotelem. Podíval jsem se na hotel, na chlapíka a odešel několik set metrů od hotelu. Tam jsem si vzal taxi za 50.
A tak jsem zahájil můj boj proti taxikářské mafii v Kijevě. Pokud je poptávka, a pokud budou západní businesmeni ochotní platit, situace se nezlepší. Je to odpovědnost nás zbohatlíků, abysme tuhle džungli kultivovali.
Žádné komentáře:
Okomentovat